Jakou minimální penzi dostávají důchodci v Německu, Rakousku nebo Francii? Kde by byl tvůj důchod vyšší a jak je na tom Česko?
Minimální penze v Evropě se liší dramaticky. Zatímco senioři v Německu dostávají až dvojnásobek než v Česku, v jednotlivých zemích se používají velmi odlišné systémy. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) spravuje v Česku přes 2,6 milionů důchodců, kteří dostávají v průměru 15 700 korun měsíčně. Německo, Rakousko a Francie naproti tomu platí mezi nejčastěji diskutované minimální důchody v celé Evropě.
Penze v jednotlivých zemích
Německo zavedlo v roce 2021 právní minimální penzi ve výši 946 eur měsíčně, což je přibližně 23 400 korun. Tato částka se týká důchodců se 35letou praxí. Rakouská minimální penze dosahuje 1 020 eur (25 200 korun) pro osoby se 30letou praxí. Francie má systém trochu odlišný – základní penze tam činí 901 eur (22 300 korun) pro plných 43 let práce. V České republice činí minimální penze 8 500 korun, což je méně než v kterékoli jiné zemí Evropské unie.
Polsko a Slovensko platí nižší částky. Polsko má minimální penzi přibližně 780 eur (19 300 korun), zatímco Slovensko zavedlo v roce 2024 novou minimální penzi 780 eur měsíčně. Itálie platí minisadbu okolo 600 eur (14 800 korun) pro seniory bez dostatečné praxe. Španělsko nabízí tzv. minimální vdovskou penzi ve výši 674 eur (16 700 korun) a to pro dlouhodobě pojištěné osoby.
Severské země jsou nejštědřejší. Dánsko a Norsko mají minimální penze mezi 1 200 až 1 500 eur měsíčně (29 600 až 37 000 korun), protože jejich systémy jsou financovány ze státního rozpočtu. Švédsko používá garantovanou penzi ve výši 1 195 eur (29 500 korun). Nizozemí má příspěvek na příjem seniorů ve výši 1 215 eur (30 000 korun). Raiffeisenbank analýzy ukazují, že Česko zůstává na nejnižším konci české škály v EU.
Důchody se zvyšují podle inflace. Česká správa sociálního zabezpečení zvyšuje důchody každý rok podle Konzultačního portálu ČSSZ v lednu. V roce 2026 se důchody zvýšily v průměru o 5,3 procenta. Německo navýšilo své minimální důchody o 5,4 procenta, Rakousko o 4,2 procenta. Francie zvyšuje své penze podle měřítka průměrné mzdy v zemi. Experti z České bankovní asociace predikují, že rozpětí mezi českými důchody a oevropskými bude dále narůstat.
Co určuje velikost důchodu
Délka pojištění je klíčová. V České republice musíš mít minimálně 15 let pojištění pro nároku na starobní důchod. Německo požaduje 5 let, ale minimální penze se počítá podle skutečné doby pojištění. Rakousko má povinnost 15 let v zákoně o penzijním pojištění. Francie vyžaduje nyní 43 let příspěvků, což je celoživotní povinnost téměř každého pracovníka.
Průměrný plat má přímý vliv na výši penze. V Německu se důchod počítá z průměru posledních 45 let příjmů. Rakouská penze vychází z nejlepších 40 let. Česká reforma důchodů z roku 2010 zavádí relativní výpočet podle skutečné mzdy každého pracovníka. Experti z Hospodářské komory v Praze doporučují kontrolu výpočtu příslušné penzijní instituce každé 2 až 3 roky.
Vyšší příspěvky mohou zvýšit důchod. V České republice si můžeš přispívat dobrovolně do druhého pilíře prostřednictvím penzijního fondu. Česká asociace penzijních fondů spravuje více než 800 000 účtů. Rakouské systémy Raiffeisenbank a Erste Bank nabízejí doplňkové penzijní produkty. Německo má rozvinutý systém Rürup-Versicherung pro samostatně činné osoby. Francie umožňuje pojistné smlouvy prostřednictvím La Banque Postale.
Práce v důchodu je v EU normální. Česká správa sociálního zabezpečení umožňuje pracovat bez omezení výdělku. V Německu a Rakousku je možné pracovat do určitého limitu příjmu – cca 6 000 eur ročně. Francie nově umožňuje běžou práci bez redukce důchodu od věku 67 let. Polsko a Slovensko mají podobné podmínky jako Česko.
Tabulka srovnání: kolik senior dostane v jednotlivých zemích
Pojďme si shrnout konkrétní číslice za předpokladu 40leté pracovní historie:
- Německo: 23 400 korun měsíčně (minimální důchod s 35letou praxí, ale v praxi s 40 lety 28 000-30 000 korun)
- Rakousko: 25 200 korun měsíčně (vycházející z průměru 40 let práce)
- Francie: 22 300 korun měsíčně (závisí na poslední sazbě, průměrně s pracovní historií 23 000-25 000)
- Polsko: 19 300 korun měsíčně
- Slovensko: 19 300 korun měsíčně (stejně jako Polsko)
- Česká republika: pouze 8 500 korun měsíčně
- Itálie: 14 800 korun měsíčně
- Španělsko: 16 700 korun měsíčně
- Švédsko: 29 500 korun měsíčně
- Dánsko: 29 600-37 000 korun měsíčně (státní příspěvek)
- Norsko: 29 600-37 000 korun měsíčně (státní financování)
- Nizozemí: 30 000 korun měsíčně
Rozdíl mezi Českem a Německem je tedy přibližně 15 000 korun měsíčně. To znamená, že během penzi délky 20 let dostane německý důchodce o 3,6 milionů korun víc než český důchodce se stejnou pracovní historií.
Česká reforma důchodů z roku 2010: jak se počítá tvůj důchod
Česká správa sociálního zabezpečení používá složitý vzorec. Tvůj důchod není stanoven jednoduše podle příspěvků (jako třeba v Německu), ale podle relativního ukazatele. Systém se jmenuje „procentní výměra“ a funguje takto: vezmou tvoji průměrnou mzdu za dobu pojištění, vynásobí ji počtem let pojištění (každý rok = 1,5 procenta), a výsledkem je tvůj procentní nárok. V praxi to znamená, že důchod není rozsáhlý, ale redukční, založený na tom, kolik jsi vydělal. Pokud jsi vydělal málo, dostaneš málo.
Důchodci, kteří pracovali v osmdesátých letech v socialistickém režimu, dostávají nižší důchody, protože jejich wages byly oficiálně nižší. To je dlouhodobý problém, který Česko řeší prostřednictvím vyrovnávacích příspěvků pro nejstarší důchodce. Práce České bankovní asociace z loňska ukázala, že nejchudší grupa důchodců (dolních 10 procent) žije pod hranicí chudoby – jejich měsíční příjem je pod 10 000 korun.
Tipy pro Čechy blížící se důchodu
Zkontroluj si výpis od ČSSZ minimálně rok před důchodem. Česká správa sociálního zabezpečení vydává každoročně výpisy příspěvků. Pokud tam chybí evidence, máš jen dva roky na nápravu. Raiffeisenbank penzijní specialisté doporučují porovnat si údaje s registrem ČSSZ online. Přístup je snadný – stačí ti datové schránka nebo mobilní bankování. Zkontroluj zvlášť období, kdy ses hlásil jako OSVČ (osoba samostatně výdělečně činná) – zde se často ztrácí záznamy o příspěvcích.
Zvažuj možnost přispívat do doplňkového pilíře. Penzijní fondy v Česku nabízejí státní příspěvek do 900 korun měsíčně. Česká bankovní asociace zjistila, že průměrný Čech by mohl zvýšit svůj důchod o 2 000 až 4 000 korun měsíčně prostřednictvím svého přispívání do druhého pilíře. Existuje několik fondů, které ti nabízejí možnost: ČSOB Penzijní fond, Generali Penzijní fond, Axa Penzijní fond. Vyřizování je jednoduché – stačí ti navštívit jejich pobočku a podepsat smlouvu. Zahraniční zkušenost z Rakouska ukazuje, že zpoždění rozhodnutí o doplňkovém pilíři stojí každý důchodce přibližně 500 000 korun v reálné hodnotě (při průměrném návratnosti 4 procent ročně).
Maximalizuj si příspěvky před důchodem. Pokud máš možnost, zvýší své příspěvky v posledních 5 letech před důchodem. Příspěvek se počítá ze superhrubé mzdy – každých dodatečných 1000 korun brutto znamená cca 130 korun přidaného důchodu. Pokud vydělám 10 000 korun měsíčně navíc v posledních 5 letech, zvýší se ti důchod o 650 korun měsíčně – to je cca 156 000 korun do důchodu.
Plánuj si část důchodu na evropský pobyt. Mezinárodní penzijní smlouvy mezi Českem a EU umožňují vyplácení důchodu v kterékoli zemi EU. Raiffeisenbank penzijní poradci radí seniorům, aby si ověřili daňové dopady v dané zemi. Řecko, Česko a Bulharsko patří mezi nejlevnější místa pro život důchodců v EU – když se přestěhuješ do Řecka, tvoje 15 000 korun českého důchodu se stane existenčním příjmem, zatímco v Česku to je spíš doplnění k jiným úsporám. Smlouva mezi Českem a Řeckem zaručuje, že ti bude důchod vyplácen i jestli se nastěhuješ tam.
